Šichta den před Sylvestrem
Tuž už sem doma. Kurnik šopa, to mě zas nasmolili v robotě. Mame tu jedneho takeho hňupa, kery akorat machruje a na všecko ma blbe kecy a ten mě dycki tak nasmoli, že vidim rudě jak ta prsata Soňa s Švarcenegrem v tym starym filmě. No šak čitejtě sami.
Přydu na šichtu, rano eště skoro spim, bo než si dam prvni kafe, sem jak susedčin robertek, keremu dochazaju baterki (trochu vrči, ale moc roboty něporobi). No a ten hňup už je v robotě a pry "Zdar, jak si se vyspal?" No kdybych měl po ruce motyku, tak ho bechnu do čela, až by viděl Ježiša aji s posledni večeřu. Poslal sem ho do dupy, ale on je jak Jehovista – vykopnětě ho dveřami a vleze vam zpatki do kvartyra oknem. Za chvilu tu byl zas a pry "Šef se ptal, jestli už maš ten výkres" Pry vykres! No nězabili bystě ho? Šak mi to šef zadal deprem v ponděli a dněskaj je co? Štvrtek, no ni? A eště k temu před Sylvestrem tuž šak se nězedřu jak zavit na šrubku. Času dosť, jak pravil muj švager, kery kdysyk robil na draze, než ho vykopli, bo jim tam zrobil jakisyk čurbes s vyhibkami a mašinfira se z teho malem posral, jak vkuřyl v Ostravě na hlavnim na prvni nastupiště v plne rychlosti, až ludě litali jak muchy na guvně.
Tuž takeho cypa mam v robotě ve vedlejšim kumbalu. Esli ho raz nězabiju, tuž přyště napišu o nim vic.
Hovada v našim domje
Kurňa štelunk, se na to možu vysrať. Rano ešče poloslepy vlezu do vytahu, bo musim byť na šichtě před šestu a jak si tam tak přešlapuju, zda se mi, že mi cosik čvachta pod butami. Tuž otevřu očiska a čumim jak puk. Kaluž jak cyp. Že by do vytahu lelo se mi nězda. Tuž dřepnu a čuchnu k temu naděleni. Kurňa do řiti, tuž to je smrad jak z mrtve feny. Ludě, něblbnitě, či ve vytahu se chčije? To němožetě vydržeť ven a nebo sjeť dolu do sklepa jak to robim ja, jak idu z knajpy navaleny jak cyp? Kaj to žijem? Fčil abych si pucoval polobotki kajsik v travě. Jak minule od te ščedrovečerni šavle. To sem mjel smulu, bo jak sem si je venku drhnul na travje, něvšimnul sem si psiho guvna a na šichtě se na mě partija divně čuměla bo sem smrděl jak sciply tchoř. Tuž to zas budě den na guvno.
Koněc roka - třa isť nakupovať
Tuž pomaly se bliži ten Sylvester, tuž je třeba zajisť do obchodu a nakupiť jakesyk žradlo na chlebički a jednohubki, bo přyjdu znami a kamaradi z roboty a němožu im přecy dať enem suchi chleba, to by mě pomluvili hovada. Aji jakisyk chlast musym obstarať, abysme něbyli jak u Suchanka, bo bez piťa je s tymi kolikami nuda jak cyp. Ale zas jak se oni ožeru, tuž vyvaďaju take hovadiny, že se potem cely barak divi. Raz na šichtě sme slavili Jozefove padesatiny a tak zme se zgichali gzychty, že sem sy potykal aji s ředitelem. Druhi den se mě pozval na kobereček a pohrozyl mi, že jak se to eště raz budě opakovať, tuž mam po premijach. Hňup – jak bych jakesyk dostaval, no ni?
Tuž zytra vyrazym do Kauflandu. Tam syce byva dycki ludi jak cyp, zvlašť po vyplatach a nebo potym, jak duchodcy dostavaju duchod, ale co už se da robiť. Kaufland je nejlevnějši. Syce jim to tam na hajzlu smrdi jak by tam zabijali měsyc stare ryby, ale vydržim. Koněc roka je enem jeden, no ni?
Šavla na schodach
Včera asy komusyk něsedla ščedrovečerni večeřa, bo jak sem dněskaj šel rano s kiblem smeťa do popelaku, na schodach ležela šavla jak cyp. Ten chachar se asy dal na salat mliko nebo co, bo v te šavli bylo cosyk bileho mezy tymi kuskami kobzoli a mrkve. No možna že to byl kaper, či ja vim? Natahlo mě, jak sem to viděl a trochu sem tam přydal. No hnus. Ludě su hovada, no ni?
Uvitani
Tuž zdar z Ostravy. Dostal sem taki fajny napad psat se jakisyk denik. Po novu se temu pry pravi weblog či jak, tuž to musym zkusyť, bo mi to něda a aji ja chcu byť moderni a isť s dobu. Aji v Ostravě žiju moderni ludě jako přyklad ja. Tuž dufam, že budě furt o čim psať a že se tu něbudětě nudiť.
Tuž zdař buch.
Dalši kidy nězmizly, ale su uložene ve skladišťu.